8.-10.2010 - Triglav

A je ze mě Slovinka! Vylezla jsem totiž na Triglav! Moje nebohé nožky by o tom mohly dlouze vyprávět.

Tak dlouho jsme se rozhodovali, kdy bude nejlepší čas na pokoření Triglavu, až jsme to skoro nestihli. Nakonec se ale všechno vydařilo nad očekávání dobře. Jelo nás celkem devět a z toho jenom tři jsme měli zkušenosti s chozením po horách a lezením po skalách, zpočátku jsem teda mělo opodstatněné obavy o hladký průběh celé akce. Jako jedna ze dvou organizátorů jsem se proto snažila přizpůsobit náročnost trasy dle možností všech členů, konečný plán byl ale nejvíc zasažen otevírací dobou horských chat, neboť většina z nich je teď už zavřená. Cesta nakonec dopadla takto:

1.den - Pátek

V 8:00 se naše skupina složená ze čtyř kluků a pěti holek (4 Němci, 2 Belgičanky, 2 češi, 1 Slovák) vydala autobusem do města Bled, v infocentru jsme nabrali mapy a poslední informace o počasí nahoře - a taxíkem vyjeli na Pokljuvku ve výšce 1300m.n.m a odtud už pěšky pokračovali k domu Planika pod Triglavom ve výšce 2400m.n.m, kde jsme večer přespali. Cesta to byla jistě krásná, bohužel jsme z ní většinu času nic neviděli, protože bylo uplná mlha. O to krásnější byly výhledy nahoře, když jsme se dostali nad mraky a kolem sedmé, zároveň s tmou, jsme byli u našeho nocležiště, které bylo krásné, dřevěné a vysokohorsky skromné. Spali jsme na nejlevnějších místech za 11EUR, což byly palandy na chodbě, na které byla v noci taktéž vysokohorská zima.

2. den - Sobota - výstup!

Probuzení brzy ráno nebyl problém, neboť většina z nás měla díky teplotním podmínkám v chalupě problémy se spánkem už dlouho před budíčkem. Venku bylo prostě krásně. Slunce nad námi, mraky pod námi a před námi závěrečných 400 výškových metrů na vrchol, které jsme během následujících tří hodin pokořili. Cesta byla skalnatá, strmá a zábavná, nahoře jsem konečně spatřila mojí oblíbenou raketu, která slouží jako přístřešek (no nechtěla bych být v bouřce na vrcholu Triglavu uvnitř kovové rakety :) Cesta dolů trvala ještě déle než nahoru, neboť pro většinu z naší skupiny to byl první výlet do hor, navíc nás čekalo celkem 400m nahoru a 1500m dolů do výchozího bodu. Byli jsme ještě pomalejší, než jsem očekávala, takže poslední 4 hodiny jsme šli za svitu baterek a hvězd, naštěstí v o hodně snazším terénu, takže jsme všichni hluboko v noci ulehli do teplých (!!!) postelí v penzionu nedaleko Bohinjského jezera.



3. den - Neděle - regenerace

Plán na neděli byl jednoduchý - nějakým způsobem se dovalit k jezeru a tam strávit celý den. S jeho plněním jsme neměli nejmenší problém, horší už to bylo s chůzí :) Výlet jsem si zpestřila ztrátou mobilu, který mi vypadl v taxíku, ale lidé jsou tu dobří, a nechali mi ho v Bledu v okénku s rychlým občerstvením, kam jsem si pro něj při cestě zpátky zaběhla.

Uf, ani tenhle víkend si moc neodpočinu, za pár minut jedeme do Mariboru na oslavu narozenin našeho portugalského kamaráda z jazykového kurzu.

Celá fotogalerie je tu: http://picasaweb.google.cz/jitka.br/810102010Triglav#

Mějte se moc hezky,
Ji.