China 2012 - 8. část - "Slovo závěrem aneb Já se tam vrátím"

24. DEN - 7.8.- Kaifeng - Peking

Predchozi den bylo skutecne krasne a my zaciname konkurovat pandam. Ne vsak v roztomilosti, hebkosti a celosvetove popularite, jako spis kruhy u oci, ktere nam slunce vypalilo kolem slunecnich bryli...Tento den byl zasvecen presunu - jiz poslednimu - Z Kaifengu zpet do Pekingu, a tak jsme si ho musely nalezite uzit. Neni to zas tak daleko, rychlovlak Maglev to jezdi za pohodove ctyri hodiny. Ale protoze my setrime a chtely jsme si to nalezite vychutnat, jely jsme to krasnych 12 hodin a prekvapive to celkem uteklo. O zabavu se nam starala klasicka sestava zametacu, prodavacu ovoce, urovnavacu, prodavacu tepleho jidla, napojaru  a hitem tohoto vlaku byl rozhodne "vlakshopping", ktery tu provozuji pruvodci prakticky behem cele jizdy, a je to celkem vtipny. Nejdriv prodavali ohebne zubni kartacky :], potom knizku s matematickymi priklady, hracky pro deti, masazni pristroj a dalsi podobne veci. Kazdy vyrobek je nalezite predstaven a behem cca pul hodiny okomentovan :] jinak jsme mely ve vlaku piknik, vyhledy z okenka a spoustu obdivovatelu, tak nam bylo fajn.

Všudypřítomné čínské polévky

Staly se tu z nas rebelky a zkousime, jak jim ten jejich kontrolovaci system funguje. No a zjistujeme, ze moc ne. Zacalo to dost nenapadne... Oni tu totiz kontroluji tak nejak ze zvyku uplne vsechno a lidi tu na to jsou tak avykli, ze asi vubec nepremysli, zda to ma logiku...Tak treba kdyz odchazite z nadrazi, na ktere se bez listku nedostanete, tak ho musite stejne ukazat. A tak jsme ho ukazovat prestaly, jak jinak bysme se tam asi dostaly, kdyz cestou do vlaku ho ukazujeme petkrat? Totez v supermarketu - u vychodu je potreba se prokazat uctenkou, ale nakup nikdo nekontroluje - jaky to ma tedy smysl? A tak jsme ji neukazovaly a nic se nestalo...Dneska jsme si nakonec troufly nedat pri vstupu do metra batohy do rentgenu a - nic se nestalo!  Obsluha sice neco chabe namitala, ale nase poznamka "nemluvim reci tveho kmene" ji zrejme stacila jako argument, a nic se nedelo... Vsechno nas to utvrzuje v tom, ze vetsina tech kontrol je vykonavana jen tak mechanicky, aby udrzely lidi ve strehu a v pocitu, ze jsou neustale pod kontrolou...coz je teda celkem sileny.

Peking - Letní palác

25. - 26. DEN - 8. - 9.8. - Peking

V Pekingu to uz trochu zname ze zacatku cesty, a tak jsem se vypravily na okraj mesta do Letniho palace. Rano nam pobyt v hostelu u nadrazi zpestril svab a dokonce se to obeslo i bez hysterickych scen :] V letnim palaci to bylo moc hezke, pagody, park, obrovske jezero s lodickami a se zaplavou krasne kvetoucich lotusu. A jak jsme se pri odchodu dozvedely, behem dne nam delalo spolecnost 62 000 lidi aneb "V cine nejsi nikidy sam" :] Vecer jsme se jeste jely podivat na sidlo cinske televize CCTV, ktere se prezdiva "velke trenky" a neni tezke zjistit duvod :] prochazkou jsme pak sly k trhu s padelanym zbozim, ktery nas ale moc nezajima a nakoupit do suprace par suvenyru, takze se mate na co tesit :]

Posledni den naseho pobytu jsme se pak sly podivat na Olympijske hry, ale na miste jsme zjistily, ze jsme se o ctyri roky spletly :[. Tak jsme se alespon podivaly na rezavejici stadion "ptaci hnizdo" a plavecky stadion "kostku", obri rozestavene mrakodrapy kolem a na trave pred nimi si udelaly picnic. Daly jsme si posledni kung-pao a za chvili pojedeme na letiste, kde stravime noc a brzy rano vyletime na cestu domu.

Peking - Olympijský stadion "Hnízdo"

Bylo tu krasne, ale uz jsme zacaly pokukovat po klukach ve vlaku, coz je znameni, ze je ten spravny cas se vratit. Strasne to uteklo a tolik se nam toho cestou prihodilo, ze budeme mit dlouho na co vzpominat a o cem premyslet. Nektere veci jsou nam ale jasne uz ted. Bude nam chybet to, ze kamkoliv jsme prisly, jsme byly vitanymi hosty, na ulici nas zdravili a pomahali neznami lide. Bude nam chybet zivot na ulici, smes vuni a poznavani novych mist.

Zaroven se ale tesime domu. Nekdy je potreba odjet tak daleko z rodne zeme, aby si clovek uvedomil, jak dobre se ma. Aby si vazil sve prace, lidi kolem sebe a svobody. A taky, aby si uvedomil, ze i kdyz jsme 7 000 km od domova, tolik rozdilu mezi nami neni. Ze jsou lidi dobri, a lidi dobri o neco min, ze trava je tu taky zelena a ze hovno smrdi vsude stejne.

Mejte se moc hezky a treba zase napresrok :]

Ji. & Mk.

China 2012 - 7. část - "cestou necestou"

20. DEN - 3.8. - Yuntai Shan - Zhengzhou

Dalsi den na horach a v planu zdolani nejvyssiho vrcholku s vyskou celych 1300m.n.m. :] venku bilo jak v mlekarne, ale doufaly jsme, ze se to "pres den roztrha, budem nad mrakama a bude krasne videt". Neroztrhalo a nebylo, ale i tak to stalo za to. Nechaly jsem se neuveritelnymi serpentynami vyvezt busem o kus vys [vsechna cest soudruhum inzenyrum, uz ta cesta busem nahoru stala zato!] Nahoru to bylo pak uz jen 1.5km, za to ale skoro cele po schodech, po kterych s nami stoupalo dalsich mnoho set lidi, ale uz jsme si celkem zvykly.  Nahore byl klaster a udajne super vyhledy, my jsme tedy videly jenom nekonecne mliko:] a tak jsme sly zase po schodech dolu. Cinani na parkovisti opet poslusne naskakali do autobusu a jeli na dalsi atrakci, ale to se nam nejak nechtelo, a tak jsem se vydaly po znacenem a presto zcela opustenem chodnicku a za celych 5km jsme nepotkaly skoro nikoho. 

Yuntai Shan - "beautiful scenery"

Tedy cloveka - spolecnost nam delaly obri cerne kobylky, hnedi divni brouci, vazky, pavouci...Cesta vedla posledni 3km od klastera skoro vyhradne po schodech dolu mezi krasnyma skalnima stitama, ktere uz byly i trochu videt :] Kdyz jsme byly uz skoro dole a mely tech schodu tak akorat, Mikee, ktera sla prede mnou, rika "Tyjo tyjo tyjo"..."coje coje?" ptam se ja. "Tam je had", spitla Mk. A byl. V ceste nam lezel asi tak metrovy zlutocerny krasavec a netvaril se, ze by chtel uhnout. Nastesti jsme mely vyhodnou pozici, protoze jsme staly na schodech nad nim, tak jsme mely dobry prehled o situaci. Nojo, ale co delat? Ani jedna se v hadech nevyzname, tak jsme nevedely, jestli je treba jedovaty, tak jsme ho nechtely moc drazdit...Plan znel - zastrasit a odehnat. A tak jsme delaly hluk,tleskaly, kricely, hazely jsme do travy vedle nej kameny, hybaly keri v okoli - a nic, ani se nehnul. No jenze my jsme tudy musely projit, opoustet relativni bezpeci chodnicku se nam tedy vubec nechtelo, kdovi co dalsiho cihalo v tom krovi kolem. Zrovna v tom useku cesty byla kamera, tak jsme do ni hraly pantomimou, jakoze je tam had a co mame delat, hlidac ale asi spal a nic se nestalo :]  Tak jsem se na zamysleni napila coly, co jsem mela s sebou, a nenapadlo me nic lepsiho, nez ji na nej z nasi vyvysene pozice prsknout. A co se nestalo - had udelal sssss a odlezl do travy. Zbyvajici usek schodu k cilovemu klasteru jsme skoro sebehly a dole sotva chodily. Hned nas tam samozrejme odchytly nadsene slecny pruvodkyne a asi desektrat si nas z ruznych uhlu vyfotily - zajimavy je, ze si nas lidi foti nejcasteji kdyz jsme uplne zpoceny, olepeny a na pokraji sil...Odpoledne pak uz jenom kafe a presun busem do mesta Zhengzou [2 mil. obyv]. 

Yuntai Shan - stolička vyrobená z cedule z geoparku...

Jizda po mistnich silnicich, to je taky zazitek, pravidla tu nehraji zadnou roli, jezdi se tudy, kde je zrovna volno, bezne v protismeru, porad se troubi - kdyz predjizdi, odbocuji, couvaji a nebo proste jen tak, ze jedou. Prechazeni je takova hra rizena instinktem, jejiz level se s hustotou provozu zvysuje, ale uz jsme v tom, myslim, celkem dobre :] Otaceni na dalnici neni zadny problem, jak nam predvedl ridic naseho busu, ale nastesti vsechno dobre dopadlo a vecer jsme spatrily dalsi mesto, zatim asi nejsilenejsi. Obrovske svitici nadrazi, blikajici uplne vsechno, je to tu takova neustala diskoteka. Pri hledani hotelu jsme narazily na novy problem - nikde nas nechtely ubytovat. Uz jsme o tom nekde cetly, ze nektere hotely neubytovavaji cizince, ale ze vsechny? Po patem zoufalem pokusu uz nam dosla trpelivost a nechaly jsme se ukecat nahanecem, ze nam teda muze ukazat ten jeho hotel kdesi v centru. Byl to pokoj ve 13. patre dvacetipatroveho panelaku hruzy, na chodbach smrad a popelnice, skoro se ta chodba rovnala nasemu podzemnimu ubytovani drive. Pokoj byl ale fajn, vyhled na namesti pod nami neskutecny, hlavne v noci, kdyz vsechno svitilo a blikalo, takovy vyhled ze sprchy hned tak mit nebudeme, navic kazdou celou hodinu hrala na protilehle vyskove pagode dosti hlasite zvonkohra...

Yuntai Shan - schody do nebe & had

21. DEN- 4.8. -  Zhengzhou

Rano nas probudila strasna bolest nohou, tech schodu predchozi den skutecne nebylo malo. A tak jsem si daly odpocinkovy den v podobe vyletu ke Zlute rece [ chuang-che], ktera skuectne dela cest svemu jmenu, ale zlutohneda by ji sedela jeste vic. Myslely jsme si, ze  "scenic spot" bude jen vyhlidka na reku, par stanku s parkama a hotovo, ale cekalo nas dalsi prekvapeni v podobe obrich soch jakychsi muzu z cinske historie. Pro ilustraci se muzete podivat zde, bylo to  skutecne velkolepe... http://www.hhscenic.com/en/index.asp

Zacalo prset a pripozdivalo se, a tak jsme se jenom vratily do mesta, po hlavni tride se sly podivat na sochu velkeho Maa, na namesti si daly pivo a sly do naseho hotelu snu. sledovat pevecke souteze a sestrih z olympiady [tedy spis sestrih medailovych uspechu Ciny :], ktery tu bezi nonstop asi na trech kanalech

ZhengZhou - nedaleko řeky Huang - He

22.-23 DEN - 5.- 6.8.- Zhengzhou - Kaifeng

Rano bolest jeste vetsi, s batohem na zadech cestou na nadrazi jsme sly jako nemohouci. Obvykly proces kontrol uz ani nevnimame a skoro zaciname byt nervozni, kdyz jsme zkontrolovane malo. Cesta nas tentokrat vedla do Kaifengy, mensiho asi pulmilionoveho mesta smerem do Pekingu. Cesta vlakem trvala jen pulhodiny, coz jsme po obvyklych osmi ve vlaku necekaly a jen taktak stacily vystoupit, k vseobecnemu pobaveni asi poloviny vagonu :] Prselo a tak jsme s vypetim sil zejmena svalu na nochach nasly hotel. Ukol opet nelehky, nebot nas zase nechtely ubytovat a s internetem tu mame taky vsude smulu. Nebyt pocitace na recepci hotelu, ze ktereho prave pisu, tak mame proste smulu. Jsme ted v provincii Henan a evidentne tu maji dost striktni narizeni...

Cely prvni den v Kaifengu prselo, a tak jsme se venovaly klidu na luzku, peveckym soutezim, OH v cinske rezii a prochazce k mesite, kostelu,synagoze a pagode a nakupu v supraci :] Druhy den, tedy dnes, uz jsme mohly celkem obstojne chodit dokonce i ze schodu, a tak jsme cely den camraly po meste, ktere je krasne hlavne diky tomu, ze jsou v nem obrovska a kupodivu relativne cista jezera, kolem kterych jsou krasne zahrady a chodnicky a bylo to moc prijemne, slunce svitilo, kobylky cvrkaly...ze by konecne dovolena?

Kaifeng

Mejte se moc hezky,

Ji. WutaiShan & Mk. YuntaiShan

China 2012 - 6. část - "made in China"

16. DEN - 30.7. - Hancheng - Jiaozuo

V Hanchengu v zemedelske oblasti to bylo sice hezke, ale co tam...A tak jsem se presunuly kousek dal na ceste k Pekingu do mesta Jiaozuo [4.5mil obyv]. Cesta byla dost naslepo a s prestupem, tak jsme ani necekaly, ze uz ten samy den odpoledne budeme na miste, ktere bylo ale jenom prestupni stanici na ceste k horam. Vecer jsme stravily  bloumanim po meste a hedanim internetu, coz byl dost problem, protoze pro pristup do internetove kavarny musite mit cinskou obcanku, kterou my tak nejak nemame. Nakonec se nad nami slitovali az na sestem miste a nechali nas se podivat, jak se k tem horam dostaneme. K veceri opet kulinarsky zazitek - a to jsme nejen kreslily obrazky kurete a ryze, ale i jsme to ukazovaly v cinskem slovniku! Presto jsme dostaly suchou ryzi a hromadu zeleneho listi...Predchozi den to take stalo za to - nekdy uz rezignujeme a ukazeme v jidelim listku na neco za cca 20Kc...k obedu tak byly nudle s paprickama,k veceri nudle s cibuli. :] Nastesti aspon hotel vypadal dobre, klimoska, tv, karta, vsak to znate...

Hancheng - večeře v restauraci :) 

17. DEN - 31.7. - Jiaozuo -Yuntai Shan

Hotel ale vypadal dobre opet jen do te doby, nez na me rano zpod me misky na snidani, do ktere jsem se chystala nasypat vytouzene vlocky, vykoukl peticentimetrovy svab. Mikee, ktera nestala na posteli a nejecela, se s nim zavrela do koupelny, odkud se pak jen linuly zvuky zapasu. Po chvili vitezne vysla Mikee a s vaznym vyrazem mi doporucila, at uz radeji nepouzivam boty do sprchy...

Rano a cast dne jsme stravily resenim dopravy do hor Yuntai, kde je velky geopark, je to v UNESCO a celkove je to tam krasny a proste super. Nasly jsme si, ze by tam mel jezdit mestsky bus c. 3, ale vsichni nam tvrdili, ze "no bus - taxi"! Nenechaly jsme se ale odradit a asi po hodine jsme jely trojkou pryc z mesta :] Ten nas ale vysadil asi 5 km od vstupu a dal ze pry jen taxi...Tak jsme si rekly, ze se aspon projdeme a s batohy na zadech vyrazily po puste ctyrproudove silnici za zvedaveho okukovani lidu, ktery stal u chemicky a pozoroval spinavou vodu z ni se valici. Cesta prijemne ubihala a hle, za chvili vedle nas stal dalsi autobus a odvezl nas az na misto. Misto 260Kc za taxi nas tak cesta dohromady vysla na desetinu :]

Byl uz vecer a poprchavalo, tak jsme se jen ubytovaly v hotelu, ktery ma z koupelny vylohu primo do pokoje. A to jsme si myslely, ze co se tyka ubytovani, muze nas uz malo co prekvapit :]

Yuntai Shan - cestou do národního parku, vpravo davy lidí sledující odpadní vodu

18. -19. DEN - 1.-2.8. Yuntai Shan

Jsme v horach!!! Splnila se mi tak druha cast meho cinskeho snu, a to o horach bez lidi! Je tu totiz zima, prsi, vidtelnost 10m, vlhkost 100%. Ale na obrazkach jsem videla, ze nekde tu ty hory jsou. Fakt!

Den jsme stravily klidem na luzku a hranim tematicke karetni hry prsi. Chtely jsme si ho zprijemnit lokalni palenkou za patnact korun, chutnala ale jako saponat a jeste o trochu hur, a tak jsme radeji zustaly u caje a sledovani peveckych soutezi.

Druhy den uz se mlha trochu zvedla, neprselo a tak jsme vyrazily do prirody a...ona tam skutecne byla. A byla proste very najs, bjutifl! Stity hor sem tam se vynorujici z mlhy, 70metru siroke rokle, kde se mezi cervenymi skalami ruznych tvaru s obroskym hlukem valila voda, vysoke vodopady a vsudypritmny zvuk kobylek a rev makaku. Tak se nam to konecne povedlo :] je tu moc hezky a krasne se tu dycha. Opet jsme

dneska obohatily mnoho rodinnych alb nasimi krasnym portrety, asi padesatkrat odpovedely na pozdrav a je nam fajn.

Yuntai Shan - krásný 60m hluboký kaňon

I vy se mejte krasne,

Ji. & Mk.