20. DEN - 3.8. - Yuntai Shan - Zhengzhou
Dalsi den na horach a v planu zdolani nejvyssiho vrcholku s vyskou celych 1300m.n.m. :] venku bilo jak v mlekarne, ale doufaly jsme, ze se to "pres den roztrha, budem nad mrakama a bude krasne videt". Neroztrhalo a nebylo, ale i tak to stalo za to. Nechaly jsem se neuveritelnymi serpentynami vyvezt busem o kus vys [vsechna cest soudruhum inzenyrum, uz ta cesta busem nahoru stala zato!] Nahoru to bylo pak uz jen 1.5km, za to ale skoro cele po schodech, po kterych s nami stoupalo dalsich mnoho set lidi, ale uz jsme si celkem zvykly. Nahore byl klaster a udajne super vyhledy, my jsme tedy videly jenom nekonecne mliko:] a tak jsme sly zase po schodech dolu. Cinani na parkovisti opet poslusne naskakali do autobusu a jeli na dalsi atrakci, ale to se nam nejak nechtelo, a tak jsem se vydaly po znacenem a presto zcela opustenem chodnicku a za celych 5km jsme nepotkaly skoro nikoho.
Tedy cloveka - spolecnost nam delaly obri cerne kobylky, hnedi divni brouci, vazky, pavouci...Cesta vedla posledni 3km od klastera skoro vyhradne po schodech dolu mezi krasnyma skalnima stitama, ktere uz byly i trochu videt :] Kdyz jsme byly uz skoro dole a mely tech schodu tak akorat, Mikee, ktera sla prede mnou, rika "Tyjo tyjo tyjo"..."coje coje?" ptam se ja. "Tam je had", spitla Mk. A byl. V ceste nam lezel asi tak metrovy zlutocerny krasavec a netvaril se, ze by chtel uhnout. Nastesti jsme mely vyhodnou pozici, protoze jsme staly na schodech nad nim, tak jsme mely dobry prehled o situaci. Nojo, ale co delat? Ani jedna se v hadech nevyzname, tak jsme nevedely, jestli je treba jedovaty, tak jsme ho nechtely moc drazdit...Plan znel - zastrasit a odehnat. A tak jsme delaly hluk,tleskaly, kricely, hazely jsme do travy vedle nej kameny, hybaly keri v okoli - a nic, ani se nehnul. No jenze my jsme tudy musely projit, opoustet relativni bezpeci chodnicku se nam tedy vubec nechtelo, kdovi co dalsiho cihalo v tom krovi kolem. Zrovna v tom useku cesty byla kamera, tak jsme do ni hraly pantomimou, jakoze je tam had a co mame delat, hlidac ale asi spal a nic se nestalo :] Tak jsem se na zamysleni napila coly, co jsem mela s sebou, a nenapadlo me nic lepsiho, nez ji na nej z nasi vyvysene pozice prsknout. A co se nestalo - had udelal sssss a odlezl do travy. Zbyvajici usek schodu k cilovemu klasteru jsme skoro sebehly a dole sotva chodily. Hned nas tam samozrejme odchytly nadsene slecny pruvodkyne a asi desektrat si nas z ruznych uhlu vyfotily - zajimavy je, ze si nas lidi foti nejcasteji kdyz jsme uplne zpoceny, olepeny a na pokraji sil...Odpoledne pak uz jenom kafe a presun busem do mesta Zhengzou [2 mil. obyv].
 |
| Yuntai Shan - "beautiful scenery" |
Tedy cloveka - spolecnost nam delaly obri cerne kobylky, hnedi divni brouci, vazky, pavouci...Cesta vedla posledni 3km od klastera skoro vyhradne po schodech dolu mezi krasnyma skalnima stitama, ktere uz byly i trochu videt :] Kdyz jsme byly uz skoro dole a mely tech schodu tak akorat, Mikee, ktera sla prede mnou, rika "Tyjo tyjo tyjo"..."coje coje?" ptam se ja. "Tam je had", spitla Mk. A byl. V ceste nam lezel asi tak metrovy zlutocerny krasavec a netvaril se, ze by chtel uhnout. Nastesti jsme mely vyhodnou pozici, protoze jsme staly na schodech nad nim, tak jsme mely dobry prehled o situaci. Nojo, ale co delat? Ani jedna se v hadech nevyzname, tak jsme nevedely, jestli je treba jedovaty, tak jsme ho nechtely moc drazdit...Plan znel - zastrasit a odehnat. A tak jsme delaly hluk,tleskaly, kricely, hazely jsme do travy vedle nej kameny, hybaly keri v okoli - a nic, ani se nehnul. No jenze my jsme tudy musely projit, opoustet relativni bezpeci chodnicku se nam tedy vubec nechtelo, kdovi co dalsiho cihalo v tom krovi kolem. Zrovna v tom useku cesty byla kamera, tak jsme do ni hraly pantomimou, jakoze je tam had a co mame delat, hlidac ale asi spal a nic se nestalo :] Tak jsem se na zamysleni napila coly, co jsem mela s sebou, a nenapadlo me nic lepsiho, nez ji na nej z nasi vyvysene pozice prsknout. A co se nestalo - had udelal sssss a odlezl do travy. Zbyvajici usek schodu k cilovemu klasteru jsme skoro sebehly a dole sotva chodily. Hned nas tam samozrejme odchytly nadsene slecny pruvodkyne a asi desektrat si nas z ruznych uhlu vyfotily - zajimavy je, ze si nas lidi foti nejcasteji kdyz jsme uplne zpoceny, olepeny a na pokraji sil...Odpoledne pak uz jenom kafe a presun busem do mesta Zhengzou [2 mil. obyv].
 |
| Yuntai Shan - stolička vyrobená z cedule z geoparku... |
Jizda po mistnich silnicich, to je taky zazitek, pravidla tu nehraji zadnou roli, jezdi se tudy, kde je zrovna volno, bezne v protismeru, porad se troubi - kdyz predjizdi, odbocuji, couvaji a nebo proste jen tak, ze jedou. Prechazeni je takova hra rizena instinktem, jejiz level se s hustotou provozu zvysuje, ale uz jsme v tom, myslim, celkem dobre :] Otaceni na dalnici neni zadny problem, jak nam predvedl ridic naseho busu, ale nastesti vsechno dobre dopadlo a vecer jsme spatrily dalsi mesto, zatim asi nejsilenejsi. Obrovske svitici nadrazi, blikajici uplne vsechno, je to tu takova neustala diskoteka. Pri hledani hotelu jsme narazily na novy problem - nikde nas nechtely ubytovat. Uz jsme o tom nekde cetly, ze nektere hotely neubytovavaji cizince, ale ze vsechny? Po patem zoufalem pokusu uz nam dosla trpelivost a nechaly jsme se ukecat nahanecem, ze nam teda muze ukazat ten jeho hotel kdesi v centru. Byl to pokoj ve 13. patre dvacetipatroveho panelaku hruzy, na chodbach smrad a popelnice, skoro se ta chodba rovnala nasemu podzemnimu ubytovani drive. Pokoj byl ale fajn, vyhled na namesti pod nami neskutecny, hlavne v noci, kdyz vsechno svitilo a blikalo, takovy vyhled ze sprchy hned tak mit nebudeme, navic kazdou celou hodinu hrala na protilehle vyskove pagode dosti hlasite zvonkohra...
 |
| Yuntai Shan - schody do nebe & had |
21. DEN- 4.8. - Zhengzhou
Rano nas probudila strasna bolest nohou, tech schodu predchozi den skutecne nebylo malo. A tak jsem si daly odpocinkovy den v podobe vyletu ke Zlute rece [ chuang-che], ktera skuectne dela cest svemu jmenu, ale zlutohneda by ji sedela jeste vic. Myslely jsme si, ze "scenic spot" bude jen vyhlidka na reku, par stanku s parkama a hotovo, ale cekalo nas dalsi prekvapeni v podobe obrich soch jakychsi muzu z cinske historie. Pro ilustraci se muzete podivat zde, bylo to skutecne velkolepe... http://www.hhscenic.com/en/index.asp
Zacalo prset a pripozdivalo se, a tak jsme se jenom vratily do mesta, po hlavni tride se sly podivat na sochu velkeho Maa, na namesti si daly pivo a sly do naseho hotelu snu. sledovat pevecke souteze a sestrih z olympiady [tedy spis sestrih medailovych uspechu Ciny :], ktery tu bezi nonstop asi na trech kanalech
 |
| ZhengZhou - nedaleko řeky Huang - He |
22.-23 DEN - 5.- 6.8.- Zhengzhou - Kaifeng
Rano bolest jeste vetsi, s batohem na zadech cestou na nadrazi jsme sly jako nemohouci. Obvykly proces kontrol uz ani nevnimame a skoro zaciname byt nervozni, kdyz jsme zkontrolovane malo. Cesta nas tentokrat vedla do Kaifengy, mensiho asi pulmilionoveho mesta smerem do Pekingu. Cesta vlakem trvala jen pulhodiny, coz jsme po obvyklych osmi ve vlaku necekaly a jen taktak stacily vystoupit, k vseobecnemu pobaveni asi poloviny vagonu :] Prselo a tak jsme s vypetim sil zejmena svalu na nochach nasly hotel. Ukol opet nelehky, nebot nas zase nechtely ubytovat a s internetem tu mame taky vsude smulu. Nebyt pocitace na recepci hotelu, ze ktereho prave pisu, tak mame proste smulu. Jsme ted v provincii Henan a evidentne tu maji dost striktni narizeni...
Cely prvni den v Kaifengu prselo, a tak jsme se venovaly klidu na luzku, peveckym soutezim, OH v cinske rezii a prochazce k mesite, kostelu,synagoze a pagode a nakupu v supraci :] Druhy den, tedy dnes, uz jsme mohly celkem obstojne chodit dokonce i ze schodu, a tak jsme cely den camraly po meste, ktere je krasne hlavne diky tomu, ze jsou v nem obrovska a kupodivu relativne cista jezera, kolem kterych jsou krasne zahrady a chodnicky a bylo to moc prijemne, slunce svitilo, kobylky cvrkaly...ze by konecne dovolena?
 |
| Kaifeng |
Mejte se moc hezky,
Ji. WutaiShan & Mk. YuntaiShan
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat