4. den - 1.2. 2011 - Fez
Noc byla chladná, a tak jsem spali s holkama tři v posteli pro dvě, ve spacacich a pod trema dekama, tak nam bylo teplo [na ukor mista, ale to se dalo vydržet. Cely den jsme stravili prohlizenim mesta, ochutnavani mistnich specialit a dalsim pokracovanim bloudeni ve stare medine, coz nas bavilo. Nakonec jsme zjistili, ze tam jsou i znacene trasy, ktere pomahaji turistum bloudil rizene, tak jsem se jich zkouseli drzet, coz se nam vyplatilo, a my jsme konecne nasli velkou mesitu, do ktere je ale nemuslimum vstup zakazan. Mark a Florian se nechali ukecat jednim z nahanecu, ktery nam tvrdil, ze ma terasu, ze ktere je super vyhled a chtel za to jen par dirhamu. Tak jsme na ne pul hodiny cekali a pak jsem to vzdali a my holky s Robertem jsem se sli podivat, jak tu v Tanerii barvi v kadich s barvou velbloudi kůže. Kluci nakonec skoncčli kdesi na terase a museli si projít obvyklým kolečkem předvádéní zboží a následného odmítání, což dá někdy pěkně zabrat. Sešli jsme se pak v hotelu, povyprávěli si veselé historky o nakupování [Mark sháni šátek, protože si koupil omylem spacák pro děti a je mu tak v noci pěkná zima] a vydali se na nocni autobus smerem na poust. Bohuzel jsem si ale nekoupili listky předem a bus byl vyprodaný, tak jsem změnili plán a jeli nejdřív na sever, do Tangieru.
5. den - 2.2.2011 - Tangier, Chefchaouen
Cesta v nocnim autobusu utekla pomerne rychle, až nemile, nebot jsem byli vzbuzeni v pet rano s tim, ze uz jsme na miste. Meli jsem tak pred sebou dalsi hooodne dlouhy den po takrka probdele noci. Zahajili jsme ho v kavarne z filmu, kde jsme posnidali, vyckali denniho svetla a vydeali se bloudit do stare mediny. Byla sice malicka a prhledna, ale pro velky uspech jsme si udelali dve kolecka, nez jsme nasli Kasbah s muzeem uvnitr. Jelikoz dalsi dve muzea byla zadarmo, navstivili jsme i je - fotky a americke muzeum - a jelikoz bylo brzy, sli jsme se valet na plaz, coz bylo sice fajn, ale dost foukalo, tak pak byla zima. Dali jsem si proto dalsi kolecko po meste, dalsi kafe a pak uz byl vecer a cas jit na autobus do Chefchaouenu. Tam jsme dorazili po pulnoci, zmrzli a rozespali jsme se svezli taxikem do mesta, nechali se zavest do hostelu a unaveni padli do vymrzlich posteli.
6. den - 3.2. 2011 - Chefchaouen
Noc byla opet chladna, ale pod nanosem dek a tihou unavy z predchozich dni se to dalo vydrzet a zaspat. Sprcha byla chvilemi i horka, takze to bylo fajn, po prohlidce prilehleho hotelu jsem se ale okamzite rozhodli stravit nasledujici noc tam, protoze tam meli vec, ktera tu na nas uz pri pouhem vysloveni nazvu pusobeni takrka magicky - topeni. Pres den je tu sice krasne teplo, da se chodit v tricku, ale po setmeni je chladno a to zejmena v kamenych tmavych budovach. To je sice fajn v rozpalenem africkem lete, ne tak docela ale v zime... Den jsme pojali jako odpocinkovy, uz jsme to vsichni nutne potrebovali, sli jsme na trh nakoupit skvele cerstve ovoce a zeleninu za par korun, poobedvali, dali si kaficko, prosli se po meste ahlavne posedeli na terase na strese s krasnym vyhledem na hory a okolni terasy plne kocek, kterych je tu priblizne stejne jako lidi, ne-li vic. Vecer jsme se spolecne uvarili veceri ze surovin zakoupenych na trhu, coz byla celkem legrace, varit pro sest lidi v hrncich velikosti esusu se tremi odstávkami plynu, ale jelikoz jsme s Marthou sikovne, tak jsem to zvladli a navic to bylo i chutne. Mark nas jeste pobavil historkou o tom, jak si konecne koupil satek - 6m obycejne modre latky, ale pry original sahara styl, hahaha, zaplatil za nej 20€...nonic, haha.
A pak, konecne...po dlouhych dnech...jsem mohla spat bez rukavic pouze ve spacaku a pod jedinou dekou a bylo mi teplo, nebot topeni na pokoji skvele fungovalo. Uf!
7. den - 4.2. 2011 - Chefchaouen
Rano nas privitalo opet krasnym pocasim, vyhratym pokojem a teplou sprchou, coz nam naprosto stacilo ke stesti a vseobecne spokojenosti. Po snidani z trhu jsme se proto vypravili na prilehly kopec, ze ktereho byl skvely vyhled na cele mestecko, ktere je moc krasne, uprostred hor a je skoro cele modre, za coz muzou krestane, kteri ho prebarvili z puvodne tradicne zelene muslimske barvy na svetle modro, coz je moc hezke. Bylo krasne, a tak jsem se slunili na kopci u mesity, kochali se vyhledem a stradali sily na 7mi hodinouvou cestou autobusem do Meknese, ktera nasledovala zahy odpoledne. Autobus byl jeden ze starsich modelu plny mistnich prevazne muzu, kteri s sebou prevazeli roztodivne veci...Jako treba odporny barevny kycovity sadrovy sloup, ktery se nachazel primo pod nasim sedadlem. A jelikoz zabiral prostor pro nohy, dala jsem si nohy na sloup. A jelikoz jsem nevedela ze je ze sadry, a jelikoz sadra je krehka, a cesta byla kriva a autobus drncal...sloup se zlomil vejpul...A to vam bylo nadeleni!!! Asi hodinu s ekolem me dohadovali arabsti muzove, za kolik velbloudu me vymeni...Delala jsem ze jim nerozumim, ze se nic nestalo a ze tam nejsem a pak jsme si radsi presedli a oni vystoupili driv a tim to skoncilo. Teda...to jsem si myslela...Vecer na me ale Alah za trest seslal strevni problemy! A na ostatni taky, cha! Do Meknesu jsme prijeli v noci, takze jsme jenom spomoci mistnich nasli dalsi vymrzly hotel [ale levny, jenom 5€ za osobu a teplou sprchu gratis] a sli spat.
Opet mrznu a je cas se jit chystat ke spanku. Doufam, ze se mate taky krasne a je vam i o neco tepleji!
Ji.
Noc byla chladná, a tak jsem spali s holkama tři v posteli pro dvě, ve spacacich a pod trema dekama, tak nam bylo teplo [na ukor mista, ale to se dalo vydržet. Cely den jsme stravili prohlizenim mesta, ochutnavani mistnich specialit a dalsim pokracovanim bloudeni ve stare medine, coz nas bavilo. Nakonec jsme zjistili, ze tam jsou i znacene trasy, ktere pomahaji turistum bloudil rizene, tak jsem se jich zkouseli drzet, coz se nam vyplatilo, a my jsme konecne nasli velkou mesitu, do ktere je ale nemuslimum vstup zakazan. Mark a Florian se nechali ukecat jednim z nahanecu, ktery nam tvrdil, ze ma terasu, ze ktere je super vyhled a chtel za to jen par dirhamu. Tak jsme na ne pul hodiny cekali a pak jsem to vzdali a my holky s Robertem jsem se sli podivat, jak tu v Tanerii barvi v kadich s barvou velbloudi kůže. Kluci nakonec skoncčli kdesi na terase a museli si projít obvyklým kolečkem předvádéní zboží a následného odmítání, což dá někdy pěkně zabrat. Sešli jsme se pak v hotelu, povyprávěli si veselé historky o nakupování [Mark sháni šátek, protože si koupil omylem spacák pro děti a je mu tak v noci pěkná zima] a vydali se na nocni autobus smerem na poust. Bohuzel jsem si ale nekoupili listky předem a bus byl vyprodaný, tak jsem změnili plán a jeli nejdřív na sever, do Tangieru.
Fez
5. den - 2.2.2011 - Tangier, Chefchaouen
Cesta v nocnim autobusu utekla pomerne rychle, až nemile, nebot jsem byli vzbuzeni v pet rano s tim, ze uz jsme na miste. Meli jsem tak pred sebou dalsi hooodne dlouhy den po takrka probdele noci. Zahajili jsme ho v kavarne z filmu, kde jsme posnidali, vyckali denniho svetla a vydeali se bloudit do stare mediny. Byla sice malicka a prhledna, ale pro velky uspech jsme si udelali dve kolecka, nez jsme nasli Kasbah s muzeem uvnitr. Jelikoz dalsi dve muzea byla zadarmo, navstivili jsme i je - fotky a americke muzeum - a jelikoz bylo brzy, sli jsme se valet na plaz, coz bylo sice fajn, ale dost foukalo, tak pak byla zima. Dali jsem si proto dalsi kolecko po meste, dalsi kafe a pak uz byl vecer a cas jit na autobus do Chefchaouenu. Tam jsme dorazili po pulnoci, zmrzli a rozespali jsme se svezli taxikem do mesta, nechali se zavest do hostelu a unaveni padli do vymrzlich posteli.
6. den - 3.2. 2011 - Chefchaouen
Noc byla opet chladna, ale pod nanosem dek a tihou unavy z predchozich dni se to dalo vydrzet a zaspat. Sprcha byla chvilemi i horka, takze to bylo fajn, po prohlidce prilehleho hotelu jsem se ale okamzite rozhodli stravit nasledujici noc tam, protoze tam meli vec, ktera tu na nas uz pri pouhem vysloveni nazvu pusobeni takrka magicky - topeni. Pres den je tu sice krasne teplo, da se chodit v tricku, ale po setmeni je chladno a to zejmena v kamenych tmavych budovach. To je sice fajn v rozpalenem africkem lete, ne tak docela ale v zime... Den jsme pojali jako odpocinkovy, uz jsme to vsichni nutne potrebovali, sli jsme na trh nakoupit skvele cerstve ovoce a zeleninu za par korun, poobedvali, dali si kaficko, prosli se po meste ahlavne posedeli na terase na strese s krasnym vyhledem na hory a okolni terasy plne kocek, kterych je tu priblizne stejne jako lidi, ne-li vic. Vecer jsme se spolecne uvarili veceri ze surovin zakoupenych na trhu, coz byla celkem legrace, varit pro sest lidi v hrncich velikosti esusu se tremi odstávkami plynu, ale jelikoz jsme s Marthou sikovne, tak jsem to zvladli a navic to bylo i chutne. Mark nas jeste pobavil historkou o tom, jak si konecne koupil satek - 6m obycejne modre latky, ale pry original sahara styl, hahaha, zaplatil za nej 20€...nonic, haha.
A pak, konecne...po dlouhych dnech...jsem mohla spat bez rukavic pouze ve spacaku a pod jedinou dekou a bylo mi teplo, nebot topeni na pokoji skvele fungovalo. Uf!
Chefchaouen
7. den - 4.2. 2011 - Chefchaouen
Rano nas privitalo opet krasnym pocasim, vyhratym pokojem a teplou sprchou, coz nam naprosto stacilo ke stesti a vseobecne spokojenosti. Po snidani z trhu jsme se proto vypravili na prilehly kopec, ze ktereho byl skvely vyhled na cele mestecko, ktere je moc krasne, uprostred hor a je skoro cele modre, za coz muzou krestane, kteri ho prebarvili z puvodne tradicne zelene muslimske barvy na svetle modro, coz je moc hezke. Bylo krasne, a tak jsem se slunili na kopci u mesity, kochali se vyhledem a stradali sily na 7mi hodinouvou cestou autobusem do Meknese, ktera nasledovala zahy odpoledne. Autobus byl jeden ze starsich modelu plny mistnich prevazne muzu, kteri s sebou prevazeli roztodivne veci...Jako treba odporny barevny kycovity sadrovy sloup, ktery se nachazel primo pod nasim sedadlem. A jelikoz zabiral prostor pro nohy, dala jsem si nohy na sloup. A jelikoz jsem nevedela ze je ze sadry, a jelikoz sadra je krehka, a cesta byla kriva a autobus drncal...sloup se zlomil vejpul...A to vam bylo nadeleni!!! Asi hodinu s ekolem me dohadovali arabsti muzove, za kolik velbloudu me vymeni...Delala jsem ze jim nerozumim, ze se nic nestalo a ze tam nejsem a pak jsme si radsi presedli a oni vystoupili driv a tim to skoncilo. Teda...to jsem si myslela...Vecer na me ale Alah za trest seslal strevni problemy! A na ostatni taky, cha! Do Meknesu jsme prijeli v noci, takze jsme jenom spomoci mistnich nasli dalsi vymrzly hotel [ale levny, jenom 5€ za osobu a teplou sprchu gratis] a sli spat.
Opet mrznu a je cas se jit chystat ke spanku. Doufam, ze se mate taky krasne a je vam i o neco tepleji!
Ji.
Žádné komentáře:
Okomentovat