China 2012 - 2. část - "Čína aromatická"

Mili ctenari,

tezko se tomu veri, ale po trech dnech jsme opet narazily na internetovou kavarnu, takze vam muzu popsat nase dalsi dny v Zemi stredu a par nezapomenutelnych zazitku, ktere nebyly nekdy uplne pozitivni, vzdy ale hodne intenzivni :]

4. DEN 18.7. - DaTong

Noc v luxusnim hotelu preckana bez uhony, na manzelske posteli pod jednou perinou s Mikee jsme se docela i vyspaly :]

Predchozi den vecer jsme se posadily na schody pred hotel, popijely pivo a vymyslely plan na dalsi cestu. Okamzite se kolem nas zase vytvoril hloucek lidi, kteri nas nepokryte sledovali a kdyz nam jedna moc mila mlada cinanka zacala radit s cestou a dopravou, behem chvile se kolem nas vytvoril dav s vice nez triceti lidmi a byla to velka zabava pro vsechny. Legrace je, ze na nas porad mluvi cinsky, smeji se, ale my jim nerozumime, tak se taky smejeme a hrajeme tu vlastne takove aktivity navostro - porad nekomu neco vysvetlujeme, predvadime nebo kreslime na papir :] a zatim to funguje. Nase venkovni posezeni skoncilo tim, ze za nami prisla recepcni hotelu - anglicky nemluvici - s papirkem, na kterem mela napsano, ze neni dobre, abychom tam nadale sedely a bavily se a ze mame jit dovnitr.  A tak jsme sly, konec predstaveni, tady se prece musi poslouchat!

Party před hotelem :)

V planu byl na tento den vylet do nedalekych jeskyni Yungang, kde je nejvetsi prehlidka budhistickeho socharskeho umeni a celkem asi 51 000 soch Budhy, takze to bylo hodne pestre :]. Cestovani mistni dopravou jsme zvladly bravurne i s bezchybnym prestupem a presunuly jsme se z neskutecnym smogem zahaleneho DaTongu k o neco mene smogovym jeskynim. Smog je tu vsude sileny, provincie Shanxi, ve ktere se nachazime, je nejvice postizena smogem hlavne proto, ze se zde tezi hnede uhli a to hned cela 1/3 produkce cele Ciny. Nebylo proto divu, ze z chramu a jeskyni byl vyhled primo na hnedouhlenou panev :] Jeskyne byly ale moc hezke, uvnitr chladek a tisice Budhu, chramy hezke, budto nove postavene nebo zasadne zrekonstruovane, ale vysledny dojem nebyl spatny. 

jeskyne Yungang

Cena za vstup silene vysoka jako vsude v cine, jakmile je nekde neco zajimaveho, hned je tam nehorazne vstupne, v pripade jeskyni to bylo pres 500kc. Nastesti jsme mely studentskou slevu a nase karticky jsme pujcily i holkam spolucestovatelkam, tak nas to vyslo na polovinu, ale i tak...Cesta zpatky uz tak hladka nebyla, aneb ne vzdy, co je v pruvodci, je pravda. Tak jsme si uzily okruzni cestu busem skrz cely Datong (1 mil obyvatel), ktera trvala asi hodinu, abychom se pak konecne dostaly do centra a zasly na veceri do stejneho podniku jako den predtim, kde jsme se opet skvele najedly ryze a ruznych smesi masa a zeleniny. Obsluha se mohla zblaznit nadsenim, manazerka nas vitala u dveri, za zady jsme mely dva cleny personalu, cokoliv jsme chtely, jsme hned dostaly, no proste zivot celebrit...:]

5. DEN - 19.7. - DaTong - Wutai Shan

Rano v 9:30 nam jel autobus do Wutai Shan, v panelakove jmenem Datong nemelo smysl zustavat, kvuli smogu vubec nebylo videt slunce ani nic moc dalsiho, navic se tam uplne vsude stavi nove 30 patrove a vyssi domy, takze je tam k smradu z okolnich tovaren jeste prach a ruch ze staveb a my jsme chtely spis "hory & prirodu". Zabava zacala hned na nadrazi, verejnou dopravou jsme ho trefily sice hned napoprve, listky byly ale uz vyprodane a dalsi bus jel az za 5 hodin. Cekat se nam tedy moc nechtelo, a tak jsem dostala skvely napad jet taxikem - neni to tu tak drahe jako u nas, navic jsme ctyri, takze akorat do jednoho auta. Teda - do jednoho stredoevropskeho auta...Smlouvani opet velka zabava pro siroky okruh pozorovatelu, ale nakonec se mi se Silvou podarilo domluvit cenu 100 juanu na osobu, pricemz bus stal 75 (1 juan = 3.3Kc). 

Je libo meloun? 

Drobny detail byl v tom, ze tu jezdi same auta - sedany. Takze dva batohy byly v kufru, dva na nas trech na zadni sedacce :] domluva s taxikarem znela, ze v jeho taxiku popojedeme cca 10min od nadrazi a tam bude pripraveny jeho kamarad s druhym autem, on nemuze ven z mesta, kamarad do centra. No...cestou jsme zjistily, ze zadneho kamarada domluveneho nema a cestou se ho teprve snazi sehnat...po hodine jezdeni po meste v prachu a smradu jsme toho mely celkem dost a donutily jsme ho, aby nas odvezl zpatky na nadrazi, coz neochotne udelal. Nezaplatily jsme mu nic, bylo nam ho sice lito, stravily jsme tim celkem skoro dve hodiny, ale to je riziko nejisteho podnikani...Z peti hodin cekani na bus byly razem 3 :] tak jsme si udelaly instatni cinske nudle, ktere prodavaji uplne vsude a vsude je take k dispozici zdarma horka voda, mely jsme tedy obed jako vetsina lidi na nadrazi, kteri nas cele tri hodiny cekani pozorovala a navazovala kontakt. Lidi jsou tu vazne moc mili. Cesta busem jako v mrazaku, klimatizace je tu hodne popularni, takze mam peknou rymicku. Stoupaly jsme v serpentynach do hor a po temer peti hodinach cesty jsme vystoupily ve Wutai Shanu, vesnici v horach, kde je obrovska koncentrace budhistickych klasteru. Ale o pobytu tady az v pristim prispevku :] je to tu taky hodne zajimave...a intenzivni :]

Hlavní silnice ve WutaiShanu - "made in China"

Za drobnou zminku stoji snad jeste mistni toalety, coz je casto skutecne nadnesene slovo. Lide tu nejsou vubec zvykli na soukromi - aby taky jo, pri jejich poctu :] a take ho moc nerespektuji u druhych. S tim, ze tu budou turecke zachody, jsme pocitaly. S tim, ze tu bude bordel a smrad, take. Na nadrazi v Datongu nas lehce prekvapilo, kdyz misto zachodu byl jen asi 6m dlouhy zlab, ale porad nad nim byly alespon jednotlive prepazky, ktere sice nesly zavirat, ale aspon neco...Vrcholem pak byla zastavka na odpocivadle, kde byla jedna velka mistnost, ve ktere byly v betonu vedle sebe tri diry a nic jineho. Ty diry pak vedly do nadrze vedle techto luxusnich toalet. Punk's not dead ;]

Mejte se moc hezky,

Ji. & Mk.