Zdravim ze sveho docasneho pusobiste v Nove Gorici, kde stravim nasledujici tri tydny na jazykovem kurzu.
Cesta utekla rychle, do Lublaně to bylo necelých 12 hodin, které byly ale pravidelně narušovány celkem třemi přestupy, takže bylo o zábavu postaráno. Všechno probíhalo podezřele hladce, včetně vyřízení kartičky na autobus, nalezení koleje a klíče od pokoje, který byl ukrytý pod keřem vedle ní. Rychlý spánek a brzy ráno na vlak směr Nova Gorica, rano me ovesenou zavazadly (celkem 25kg) pri cekani na autobus zdravili nejaci Italove z auta, ptali se kam jedu a pak rikali "nojo, blaznivy Slovinky" :)
Solkanský most pře řeku Soču, po kterém jsem přijela do Gorice
Tři hodiny utekly jak nic, ve vlaku byla strašná zima, ale jeli jsme krásnou krajinou s výhledem na hory a nádherně modrou řeku Baču. Příjezd do neskutečně ospalého městečka, kde skoro nikdo nebyl, nalezení koleje a ubytování - moc hezké a zatím jsem tu sama. Vyhled mam primo na stadion na atleticky oval, doufam, ze budou caste treninky atletu (:
zařadila jsem se jako "priseljenec" mezi pěknou skupinu lidí :)
Mestecko vypada na prvni pohled moc prijemne, oproti Praze je to uplna oaza klidu. Zije tu celkem 25 ooo obyvatel na slovinske strane, ktera je od italske rozdelena jen dnes uz symbolickou hranici. Tesim se na zitrejsi pruzkum terenu a na prsut.
Ji.
Cesta utekla rychle, do Lublaně to bylo necelých 12 hodin, které byly ale pravidelně narušovány celkem třemi přestupy, takže bylo o zábavu postaráno. Všechno probíhalo podezřele hladce, včetně vyřízení kartičky na autobus, nalezení koleje a klíče od pokoje, který byl ukrytý pod keřem vedle ní. Rychlý spánek a brzy ráno na vlak směr Nova Gorica, rano me ovesenou zavazadly (celkem 25kg) pri cekani na autobus zdravili nejaci Italove z auta, ptali se kam jedu a pak rikali "nojo, blaznivy Slovinky" :)
Solkanský most pře řeku Soču, po kterém jsem přijela do Gorice
Tři hodiny utekly jak nic, ve vlaku byla strašná zima, ale jeli jsme krásnou krajinou s výhledem na hory a nádherně modrou řeku Baču. Příjezd do neskutečně ospalého městečka, kde skoro nikdo nebyl, nalezení koleje a ubytování - moc hezké a zatím jsem tu sama. Vyhled mam primo na stadion na atleticky oval, doufam, ze budou caste treninky atletu (:
zařadila jsem se jako "priseljenec" mezi pěknou skupinu lidí :)
Mestecko vypada na prvni pohled moc prijemne, oproti Praze je to uplna oaza klidu. Zije tu celkem 25 ooo obyvatel na slovinske strane, ktera je od italske rozdelena jen dnes uz symbolickou hranici. Tesim se na zitrejsi pruzkum terenu a na prsut.
Ji.
Příspěvky
To zní zatím skvěle!
OdpovědětVymazat