Rano jsme se rozloucily se Siem Reapem a za kuropeni vyrazily na cestu do hlavniho mesta, Phnom Penhu. Sestihodinova cesta utekla rychle, autobus delal zastavky na obcerstveni a z okenka bylo porad na co koukat. Konecne jsme tak mohly videt realny zivot Khmeru, ktery se dost lisi od toho, jaky jsme ho mohly videt na hranicich nebo u Angkoru. Ziji vetsinou v malych domeccich na kulech [kvuli castym zaplavam v obdobi destu], skromne, kdo muze, ten pred domeckem neco prodava. Na jedne ze zastavek jsme taky poprve videly mistni speciality - smazene kobylky, cvrcky, zaby a jako nejvetsi lahudku obriho pavouka. Zatim jsme neochutnaly ...
Prijezd do Phnom Penhu byl v khmerskem stylu, okamzite s ena nas sesypali dohazovaci ubytovani a tuk-tukari s nabidkou odvozu, oboji jsme nejdriv odmitly a vydaly se hledat internet a ubytovani po svych. Jak jsme zahu zjistily, napad to nebyl uplne nejlepsi, a tak jsme si precejenom stoply tuk-tuka, nasly levne ubytovani [7$/pokoj] hned vedle hlavni promenady podel kanalu Tonle Sap a vydaly jsme s ena prochazku mestem.
Nestacily jsme se divit, vsude visely chuchvalce dratu, naprosto vsude byly stanky s jidlem, benzinem [ mistni benzinka = dva sudy s benzinem, lahev od Coly a trychtir], tuk-tuky a vsudypritomne troubeni. Ackoliv to na prvni pohled vypada jako neskutecny zmatek, rychle jsme se zorientovaly. Neprekvapil nas proto ani slon, ktery kracel po silnici mezi motorkami, ani smazeny had, ktereho jsme pak vecer povecerely [malo masa, sama kost]. Po navsteve nocniho trziste jsme sly unavene z autobusu brzy spat, v pokoji nedychatelno, ale sucho a strecha nad hlavou, a to nam stacilo.
Ji. & Mk.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat