Po dlouhe ceste jsme konecne na miste nasi prvni zastavky - v Siem Reapu v Kambodze - odkud se ted take hlasime. Cesta problehla pomerne bez problemu, let utekl nad ocekavani rychle, prestup v Kyjeve hladky, ale byly jsme rady, ze hned letime zase pryc, pohled z letadla a nasledny kratky pobyt na letisti byl dostacujici...Deset hodin stravenych na palube boeingu 767-600 uteklo rychle, az na temer neustaly hlad, ktery byl kratce narusen obedovym rizotem a vecernimi prapodivnymi zavitky s bramborovou kasi uvnitr, ke kterym byla jako dezert podavana misticka se slanymi tycinkami, syrem a citronovym zele...Pristani v Bangkoku o pul pate rano mistniho casu, pruchod imigracnim a pasovkou, zavazadla, nasavani atmosfery a mistniho horkeho vlhkeho vzduchu. Podarilo se nam najit autobus odjizdejici primo z letiste do Anaryanpraphetu na hranice s Kambodzou. Cestou byla k videni cetna ryzova policka s mistnim delnym lidem, kycovite budhisticke chramy a lesy s geometricky vysazenymi stromy.
Thajsko-Kambodzska hranice - mame vizum!
Na hranicich nas cekal prvni stret s mistni "kulturou", kdyz jsme byli nic netusici odvedeni do "imigracni kancelare", kde jsme vyplnily potrebne dokumenty, pod zaminkou kontroly udaju jsme neuvazene vydaly sve pasy a pak se nestacily divit. Ukazalo se, ze se jedna o dohazovace, pred kterymi jsme byly pred cestou tolik varovany...Vyridili nam sice vizum a vse potrebne, chteli po nas ale 45USD za vizum, coz je jednou tolik, kolik bysme platily primo na hranicich, ktere byly hned vedle...I pres nase velmi hlasite protesty a vyzadovani predpisu se nam nepodarilo se obhajit, meli nase pasy a bez zaplaceni je odmitali vydat. Alespon to pro nas bylo velke pouceni pro pristi dny, a to neverit nikomu a nicemu, co zde uvidime.
Na hranicich se nas ujal pruvodce najaty mistni vladou pro peci o cizince, odvezl nas na sterilni autobusove "nadrazi" uprostred poli, ktere bylo postavene jenom pro cizince, nikdo jiny tam ale nebyl, nebot mistni jezdi zasadne svymi motorkami nebo neuveritelne preplnenymi pickupy. Cestou minibusem uz jsme byly znacne unavene, spaly jsme, kde se dalo, a po trech hodinach jsme konecne dorazily do Siem Reapu.
Mk. & strom
Nasledovalo obvykle premlouvani, ze tento hostel je ten nejlepsi ve meste - best price, best food a tak podobne, ale uz poucene jsme s diky odmitly a vydaly se na cestu mestem vyhledat nejlepsi nabidku. Skoncily jsme v prijemnem hostelu za 6USD/pokoj/noc, prosly se mestem, zazily prvni monzunovy dest [ktery je stejny jako letni bourka v Cechach] a neskutecne unavene po ceste a o pet hodin delsim dni jsme ulehly. Nebyla sila ani natahnout moskytieru [uz nikdy neuverim Mikee a jejim slovum "to natahovat nebudem, zadny komary nevidim"] Videt sice nebyli, jejich nasledky rano bohuzel ano, tak doufame, ze zustane jen u casteho pouzivani fenistylu...
Angkor / chram Bayon
Rano jsme jely tuk-tukem, coz je tu nejbeznejsi dopravni prostredek - vozicek zaprazeny za motorkou, do chramoveho komplexu Angkor Wat, ktery je obrovsky, predrazeny a plny zapadnich turistu. Mistni nam rikali, ze tam nikdy nebyli, protoze je to pro ne moc drahe [20USD/osoba/den]. Nejkrasnejsi byl chram Ta Prohm uprostred dzungle prorostly stromy, prosyceny vuni vonnych tycinek a vsudepritomnou vlhkosti. Poobedvaly jsme polevku v mistnim bufetu [nastesti bez nasledku], nechaly se tuk-tukem odvezt zpet do mesta, nakoupily v mistnim predrazenem zapadne orientovanem supermarketu a konecne si u mistniho piva uzivaly dovolene. Zitra rano opustime Siem Reap a vydame se do hlavniho mesta Phnom Penhu. Je tu vedro, chudo, ale je nam fajn.
Ji. & Mk.
Žádné komentáře:
Okomentovat