A jsme v Laosu. Ackoliv to podle reakci na zapisky na blogu muze vypadat, ze Vietnam se vubec nepovedl a potkaly nas jenom neprijemne zazitky, nebylo to tak. Zazily jsme spoustu prijemnych a pozitivnich zazitku, ty horsi jdou ale popisovat lepe a jde na nich snadneji priblizit mistni mentalitu, chovani lidi a jak to tu cele funguje. Bavilo nas pozorovat zivot mistnich lidi a to hlavne tech chudsich. Jak si vydelavaji, kde bydli a jak se chovaji k sobe a k cizincum. Zajimave bylo hlavne srovnani s Kambodzou, ktera je o poznani chudsi, ale citily jsme se v ni mnohem lepe. Mame ale pocit, ze je to ovlivnene hlavne rezimem, ktery ve Vietnamu panuje. Z lidi je tam citit strach. Porad se s nami sice davali do reci, ale v naproste vetsine to bylo kvuli tomu, aby po par naucenych zdvorilostnich frazich nasledovala nabidka produktu ci sluzeb, a to se odehravalo tak stokrat denne a to neprehanim. Neustale "Ahoj, odkud jste, jak se mate, kam jdete, nechcete...? Vazne nechcete? Sleva...?Nebo tu mam jeste tohle..." nam po tydnu zacalo docela vadit, nebylo mista, kam by se pred tim dalo uniknout, byli vsude - na ulici, u reky, v obchodech, v restauracich pri jidle, na kafi, na plazi porad dokola ti sami, odmitnuti nebrali jako odpoved...
Coca-cola normal & light (:
Nekdy uz nam schazela trpelivost, a tak jsme je zacaly ignorovat, coz sice nezabiralo, ale nam to pridavalo na klidu. Co nam ale stale neschazi je dobra nalada, nadhled a legrace, ktere si tu uzijeme spoustu. Napriklad objednavani v restauracich je samostatna kapitola. Na to, ze pri odjednani horkeho kafe no milk, no sugar dostavame kafe s ledem a slazenym mlekem vespod, na to uz jsme si zvykly a dokazeme to pochopit, piji to tu vsichni. Ale kdyz jsme si vcera objednaly Coca colu jednu normalni, druhou bez cukru a dostaly jsme mangovy koktejl jeden s jogurtem a druhy bez...to nas opet trochu prekvapilo, ale aspon jsme se zase poradne nasmaly, nasledky to nastesti nemelo zadne :]
Zdravi nas k nasemu prekvapeni jeste nezradilo, nikdo nam neublizuje, jenom hmyz na nas dela poradne nalety. Na svaby a krysy uz jsme si celkem zvykly, vcera me sice trochu prekvapil mysi exkrement v batohu a nasledny objev prokousane nadobky s peprem, ale kdyz nejde o zdravi...
Sbohem, Vietname!
Jsme ted ve Vientiane, v hlavnim meste Laosu a chcip tu pes. Menime tedy plany a zitra vyrazime na sever do Luang Prabangu, coz by melo byt jedno z nejhezcich mest jihovychodni Asie, tak jsme zvedave, co nas tam zase potka. Dnesni 20ti hodinova cesta spicim autobusem byla oproti te minule skvela, jela s nami spousta cizincu a panovala skvela nalada, pomahali jsme si pri dohadovani s autobusaky, predavali si informace na hranicich a spolecne smlouvali s tuk-tukarema. Mely jsme lepsi mista nez minule a spalena kuze uz o sobe nedavala vedet, takze jsme se i vyspaly.
Jdeme na veceri k indum, rychle spat do punkoveho hotelu [ale je levnej:] a zitra zase dal.
Mejte se krasne, vsechny srdecne zdravi
Ji. & Mk.
Coca-cola normal & light (:
Nekdy uz nam schazela trpelivost, a tak jsme je zacaly ignorovat, coz sice nezabiralo, ale nam to pridavalo na klidu. Co nam ale stale neschazi je dobra nalada, nadhled a legrace, ktere si tu uzijeme spoustu. Napriklad objednavani v restauracich je samostatna kapitola. Na to, ze pri odjednani horkeho kafe no milk, no sugar dostavame kafe s ledem a slazenym mlekem vespod, na to uz jsme si zvykly a dokazeme to pochopit, piji to tu vsichni. Ale kdyz jsme si vcera objednaly Coca colu jednu normalni, druhou bez cukru a dostaly jsme mangovy koktejl jeden s jogurtem a druhy bez...to nas opet trochu prekvapilo, ale aspon jsme se zase poradne nasmaly, nasledky to nastesti nemelo zadne :]
Zdravi nas k nasemu prekvapeni jeste nezradilo, nikdo nam neublizuje, jenom hmyz na nas dela poradne nalety. Na svaby a krysy uz jsme si celkem zvykly, vcera me sice trochu prekvapil mysi exkrement v batohu a nasledny objev prokousane nadobky s peprem, ale kdyz nejde o zdravi...
Sbohem, Vietname!
Jsme ted ve Vientiane, v hlavnim meste Laosu a chcip tu pes. Menime tedy plany a zitra vyrazime na sever do Luang Prabangu, coz by melo byt jedno z nejhezcich mest jihovychodni Asie, tak jsme zvedave, co nas tam zase potka. Dnesni 20ti hodinova cesta spicim autobusem byla oproti te minule skvela, jela s nami spousta cizincu a panovala skvela nalada, pomahali jsme si pri dohadovani s autobusaky, predavali si informace na hranicich a spolecne smlouvali s tuk-tukarema. Mely jsme lepsi mista nez minule a spalena kuze uz o sobe nedavala vedet, takze jsme se i vyspaly.
Jdeme na veceri k indum, rychle spat do punkoveho hotelu [ale je levnej:] a zitra zase dal.
Mejte se krasne, vsechny srdecne zdravi
Ji. & Mk.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat